Svatý mučedník Jan Hus

Svatý mučedník Jan Hus

Mistr Jan Hus patří bezesporu k největším osobnostem českých národních dějin. I když pohledy historiků na jeho život a dílo nejsou jednotné, všechny spojuje obdiv k Husově věrnosti poznané pravdě. Podobný obdiv sdílejí i mnozí teologové - jak západní, tak východní. Zatímco vztah protestantského světa, zvláště Církve československé husitské, a římskokatolické církve k Husovi je známý, jen velmi málo je slyšet názor pravoslavných teologů na jeho osobnost. Mezi nimi vyniká univerzitní profesor biskup Nikolaj Velimirovič, roku 2003 svatořečený jako Nikolaj Žičský. Jeho spis o Husovi, který vyšel v New Yorku roku 1915, představuje nejenom odborné pojednání hierarchy a teologa, ale vyjadřuje také postoj hluboce věřícího člověka. Není divu, že tento spis i osobní postoj tvůrce vedl k rozhodnutí přiznat mistru Janu Husovi svatost a zařadit jej do církevního kalendáře. Jako svatého mučedníka jej ctí také kyperská pravoslavná církev i Pravoslavná církev v Českých zemích a na Slovensku a nepochybují o ní ani další pravoslavné církve.

Mistr Jan Hus a Jeroným Pražský byli ctěni jako svatí kostničtí mučedníci, když roku 1452 přijal konstantinopolský patriarchát do rodiny pravoslavných církví české utrakvisty. O jejich svatosti nebylo pochyb, ačkoli patřili do římskokatolické církve. Mučednická smrt ohněm znamenala křest svatosti, jako v případě mučedníků v prvních stoletích, kteří často ještě nepřijali ani svatou tajinu křtu. Zbožní lidé v Praze si brzy jako náhradu za svaté ostatky zcela rozebrali na malé částečky kazatelnu v Betlémské kapli, kterou M. Jan Hus posvětil kázáním Božího slova. Upálení mistra Jana Husa dne 6. července roku 1415 vyvolalo v Čechách bouřlivé reakce, jež měly konkrétní rozměr. Řada kněží za něj nesloužila rekviem, ale použili liturgické texty určené ke slavení památky mučedníků.

Autoři v pojednáních o bohoslužebné úctě k Janu Husovi se shodují v tom, že byl uveden mezi patrony českého národa a liturgická úcta k němu trvala až do vykořenění utrakvismu v důsledku porážky českých stavů v bitvě na Bílé hoře roku 1620.

zdroj: Českomoravský slovanský svaz

Pád Konstantinopole v roce 1453 a následující staletá poroba konstantinopolského patriarchátu způsobila, že nemohlo dojít k hierarchickému a organizačnímu uspořádání husitské církve jako pravoslavné. Proto ani kostničtí mučedníci nebyli zařazeni do pravoslavného kalendáře.

Naše místní Pravoslavná církev v Českých zemích a na Slovensku po právním uznání ze strany československého státu za pomoci srbské církve budovala chrámy a monastýry a též vydávala základní bohoslužebné knihy a duchovní literaturu. K tématu svatosti kostnických mučedníků publikovala v Lidovém sborníku modliteb a bohoslužebních zpěvů pravoslavné církve, Pravoslavná církev v Československu (Praha-Hlinsko 1933) bohoslužebný řád k jejich svátku dne 6. července. Představoval hodnotný příspěvek k pozdějšímu uznání jejich svatosti srbskou církví, do jejíhož společenství pravoslavní v Čechách a na Moravě patřili.

Válečné události, likvidace české pravoslavné církve nacisty a pozdější dramatická forma církevního života v padesátých až osmdesátých letech 20. století nedovolily zabývat se otázkou kanonizace kostnických mučedníků.

Závěrečná léta minulého století přinesla významné podněty k rehabilitaci M. Jana Husa ze strany římskokatolické církve. Široká diskuze o tomto tématu však nedospěla k obdobnému závěru, jak tomu bylo o několik desítek let dříve stran přiznání svatosti soluňským bratřím Cyrilovi a Metodějovi, též římským papežem odsouzeným a několik set let zcela zavrhovaným. Rehabilitace svatých věrozvěstů, duchovních zakladatelů všech slovanských pravoslavných církví, vedla až k jejich vyhlášení za spolupatrony Evropy. Nic podobného se v případě M. Jana Husa a M. Jeronýma Pražského nestalo. Téma je stále otevřené.

Proto kromě bohoslužebného řádu máme i ikony znázorňující svatého M. Jana Husa spolu s M. Jeronýmem Pražským a v českých pravoslavných obcích se obnovuje jejich úcta jako mučedníků za Krista. Pro současné sváteční bohoslužby v našich církevních obcích sestavila pravoslavná církevní obec v Jihlavě ke cti svatých kostnických mučedníků zvláštní bohoslužebný řád a v současnosti se podle něj pravoslavní modlí v mnoha dalších chrámech. Jeho hlavními částmi jsou níže uvedené oslavné písně zvané tropar a kondak.

Tropar sv. Janu (6. hlas, tj. 6. troparová melodie z Gorazdova sborníku)

V plamenech hranice ohnivé
znovu narodil ses
pro věčný život u Krista,
který hlásal: "Já jsem pravda."
S radostí jsi trpěl pro pravdu,
stal ses českým Předchůdcem duchovních hrdinů.
Mučedníku Jene, upevni nás kolísající,
abychom i my poznanou pravdu drželi, až do smrti!

Tropar sv. Jeronýmu (1. hlas troparový)

Podivuhodný Jeronýme z Prahy,
vydal ses na cesty, nezaleknuv se námahy,
abys našel ve světě pravé křesťanství,
jež chráněno bylo v Byzanci a pěstováno na Rusi.
Pro neohrožené hlásání východní víry pravoslavné
uvalil jsi na sebe zuřivý hněv na koncilu latinském,
kde se na tebe vrhli jako vlci na beránka,
a stal ses celopalnou obětí za Pravoslaví v Čechách.
Zářivá pochodni naší pravoslavné víry,
zažehni srdce naše sesláním blahodati Boží.

I nyní ... (4. hlas troparový)

Svatí mučedníci, Jene a Jeronýme,
vaše srdce hořela duchovním ohněm.
Planuly vaše duše láskou ke Kristu,
takže vstoupili jste s radostí i tělesně do plamenů.
Duším vašim plamen neuškodil, leč očistil,
aby se podobaly přečisté Panně a Matce Boží.
Proste s přesvatou Bohorodicí za osvícení Čechů i Moravanů
a za spásu svých pravoslavných dědiců.

Kondak sv. Janu z Husi (6. hlas - stichirová melodie)

"Hledej pravdu, slyš pravdu,
uč se pravdě, miluj pravdu,
mluv pravdu, drž se pravdy,
braň pravdu, až do smrti!"
Učíš nás slovy svými, svatý Jene z Husi,
abychom pravdy každému přáli.
Jako pravý křesťan sis pravdu zamiloval ohnivě
a svědčil o ní svým životem i smrtí věrně.
Aby náš bloudící národ zbaven byl klamu ďábla,
se přimlouvej u Krista, který věčnou pravdou jest.

Kondak sv. Jeronýmu Pražskému (5. hlas stichirový)

"Pohrdati nebezpečím, nepodlehnouti ohni, vstříc ranám jíti, vytrhovati z radostné a rozhalené hrudi nepřátelské šípy,"
tak heslo na tvém čistém štítu zní,
s nímž chrabře bojoval jsi za Pravoslaví.
Duch Svatý daroval ti znalosti a výřečnost,
abys zahanbil ty, kdož se odvažují kormidlovat s pravdou.
Hlásav: "Víra Rusů je dokonalá,"
všechny jsi k přijetí Pravoslaví nabádal.
Pro církev pravoslavnou hořel jsi na hranici,
řka Kristu: "Ty víš, že pravdu tvou miloval jsem velmi!"

Pro vyhlášení Husovi svatosti celou pravoslavnou církví má význam také ta skutečnost, že nezemřel jako římskokatolický duchovní. Před mučednickou smrtí byl totiž svou církví odsvěcen a zavržen. Mučedníkem se stal proto mimo římskokatolickou církev. Svatost jeho mučednictví je identická se svatostí raně křesťanských mučedníků; z lásky ke Kristu se obětovali za poznanou pravdu. Tito mučedníci se spolu se svatých mučedníkem Janem Husem přimlouvají před Božím prestolem za nás a celou Kristovu Církev. Křest ohněm smývá také nedostatky jeho bohosloveckého myšlení, neboť neměl možnost seznámit se s pravoslavným učením.

Za první zázrak svatého mučedníka Jana Husa považují mnozí autoři skutečnost, že jeho srdce nebylo ohněm vůbec porušeno a kati jej museli spálit až odděleně. Hospodin tímto způsobem ukázal na svého vyvoleného obhájce pravdy, který celým svým čistým a pevným srdcem hájil pravdu Boží. Nemohl ji obhájit slovem, ale dokázal ji obhájit svou mučednickou smrtí.

Dále se pak traduje přesvědčení, že když není možné očekávat zázraky u jeho ostatků, neboť je odnesla voda řeky Rýn, stal se divotvůrcem jeho duch. Po věky oživuje křesťany duchem pravdy jak na Západě, tak na Východě.

Podle svatého Nikolaje Velimiroviče a dalších teologů bylo Husovo učení pravoslavné. Protestanti, včetně samotné Církve československé husitské, jej pokládají za svého učitele. Osvícení římští katolíci jej nazývají hrdinou a je pro ně vzorem zápasu za poznanou pravdu, stejně tak pro politické vůdce a představitele společenských i liberálních hnutí. Sofisticky můžeme říci, že Hus nebyl formálně ani pravoslavný, ani katolík, ani protestant. Ve skutečnosti byl pravým křesťanem ve slovech i skutcích, jako byli svatí apoštolové Jakub, Filip, Tadeáš a Ondřej. Proto se může stát mostem mezi rozdělenými křesťany.

Věčně trvající duchovní odkaz svatého mistra Jana Husa shledáváme právě v souznění slov a skutků, jež ho vedly k úsilí o sociální harmonii ve společnosti. Na tomto místě je třeba znovu připomenout jeho věrnost poznané pravdě. Věrnost jako duchovní hodnota ostře kontrastuje se současnou relativizací všech hodnot, včetně lásky, lidumilnosti, dobroty či solidarity. Svůj postoj k člověku jako svému bratru vyjádřil v dopise z kostnického žaláře adresovanému všem věrným Čechům: "Prosíme, abyste se milovali, dobrých násilím tlačiti nedali a pravdy každému přáli."

Plameny hranice, na níž byl upálen za poznanou pravdu, jej učinily světcem a věčně živým obyvatelem Božího království. Poznaná pravda jej osvobodila od zemské gravitace a pomíjivých cílů a tužeb, podle slov Kristova evangelia: "Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými" (J 8,32). Proto lidská společnost nemůže existovat bez svobody v poznání pravdy. Skutečně svobodným pak může být podle učení církevních Otců jenom ten, kdo překoná sám sebe, je pokorným a obětuje se pro dobro druhých.

Takovým byl svatý mučedník mistr Jan Hus, když po vynesení ortelu smrti pronesl slova: "Nechť tvoje nesmírná milost, ó Bože, odpustí tuto křivdu mým nepřátelům." Schopnost odpouštět nepřátelům a tak zastavit šíření zla je dalším významným plodem pokory a sebezapření, jež lidstvo potřebuje k zachování svého bytí.


Použitá literatura:
Bible: Písmo svaté Starého a Nového zákona (Ekumenický překlad). Ústřední církevní nakladatelství, Praha 1987, 3., podstatně dopln. a přeprac.
Hilferding, A., F.: Hus a jeho poměr k pravoslaví. Praha 1923.
Leixner, J.: Všeobecné dějiny církevní. Praha 1957.
Mistr Jan Hus v proměnách času a jeho poselství víry dnešku, Církev československá husitská, Praha 2012. ISBN 978-80-7000-081-6
Velimirovič, N.: Svatý Jan Hus. (Předmluvu, Několik slov o autorovi napsal a edici připravil arcibiskup Kryštof), Pravoslavná akademie, Vilémov 20032.

Elektronické zdroje:
Husitská stránka [online]. Pravoslavné publikační dílo c1997-2010. Last updated: 2007-07-10 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z WWW: .
Služba svatým mučedníkům Janu Husovi a Jeronýmu Pražskému ke dni 6. července (návrh služby večerní a liturgie) [online]. c neuvedeno, last updated: 2010-06-29 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z WWW: http://pravoslavi.cz/dowload/bohosluzby/jan-hus-sluzba-w.pdf

Tags: VŠESLOVANSKÉ HNUTIE

NOVINKY

Novinky zo Slavice


Zaujímate sa o dianie okolo Slovanstva? Aj my. Slovanské hnutie sledujeme, zúčastňujeme sa podujatí a aj sami rôzne podujatia a aktivity tvoríme. Prečítajte si 7 dôvodov, prečo odoberať novinky zo Slavice.